G
gajdy
 Dudy*

galantní sloh
Jeden z projevů rozpadu hudebního baroka* v 1. pol. 18. století. Jeho hlavními rysy je hravost, lehkost, odklon od přísného, kontrapunktického* vypracování hlasů a dodržování jejich počtu a nové pojetí basu*, který se často mění v mechanické útvary. Tak např. Domenico Alberti (domenyko alberty), zemřel r. 1740, doprovází ve svých klavírních sonátách* melodii* rozloženými akordy* (basy Albertiho), jinde se objevují v basu rozložené oktávy* apod. Nejvýznamnějšími představiteli tohoto skladebného slohu byli Italové G. A. Paganelli ( zemř. asi 1765) a G.Platti (platy, nar. kolem 1700) a Němci G. Muffat (zemř. 1770) a G. Ph. Telemann.


galop
 Kvapík*


generálbas
V počátcích homofonie* si hudební praxe vynutila jakýsi stenografický záznam doprovodu zpívaných skladeb. Tehdejší skladatelé totiž dávali rozmnožovat jen jednotlivé hlasy svých skladeb, nikoli partituru*. Aby tedy varhaníci a kapelníci* mohli sbor* doprovázet, zaznamenávali si nad basovým* hlasem intervaly*, které jednotlivé hlasy svým střetnutím vytvářely: 3, 4, 5, 6... Když se pak více vžilo akordické* cítění, zestručnilo se i číslování doprovodu: basový tón*, nad nímž nebyla žádná číslice, znamenal základní kvintakord*, 6 znamenalo sextakord* apod. Takový způsob doprovodu - generálbas se v období hudebního baroka* všeobecně rozšířil.
(též basso* continuo)


gigue 
(Žig)
Z francouzštiny: veselý, hravý a rychlý tanec* skotského původu a nejrůznějších třídobých tempových* označení: 3/8, 6/8, 12/ 16 apod.


giocoso 
(džokózo)
Z italštiny: žertovně, hravě.


glissando
Z italštiny: plynulý přechod mezi výškami tónů*
1. na smyčcových*  nástrojích* znamená rychlé klouznutí prstem po struně

2. na nástrojích klávesových znamená zahrát na bílých nebo černých klávesách řadu tónů rychlým klouznutím jednoho prstu.

graduál
Kniha obsahující notový záznam těch částí mše*, které zpívá chrámový sbor*. Rukopisné graduály bývaly bohatě zdobené malbami - iluminacemi.


gramofonové desky
Princip záznamu zvuku byl vynalezen r. 1877 současně ve Francii (básník a vědec Charles Cros (šarl kro) a v USA (vynálezce Thomas Alva Edison /tomes elva edysn/). Zvuk se tehdy zaznamenával rycím hrotem na otáčivý váleček, z kterého se také reprodukoval. Roku 1887 zaměnil Emil Berliner váleček za plochou desku a navrhl také, jak se má jmenovat nový reprodukční přístroj: gramofon. Výroby přístrojů i desek se brzy ujala řada firem, z nichž některé existují dodnes (např. Columbia Phonograph Company /kolambija fonohref kampeny/, založená r. 1889, která prodávala již první reprodukční zařízení s válečky). V roce 1900 se už ve světě prodalo dva a půl miliónu desek, roku 1901 čtyři milióny a roku 1927 již 160 miliónů desek. Původní gramofonové desky se vyráběly pro 78 otáček za minutu; první série desek o 33 1/3 a 45 otáčkách za minutu přichází na trh teprve roku 1948 a o rok později i třírychlostní gramofon. Tehdy se vžívají názvy LP* deska a SP* deska, používané dodnes.

V průběhu 2. světové války dochází ke změně nahrávací techniky zavedením magnetického záznamu zvuku. Magnetofonový pásek umožňuje pak mnohem pružnější a rychlejší způsob práce (opravy záznamu stříháním, možnost playbacku*). Další technická novinka - stereozáznam - se začala prosazovat od roku 1958 a od roku 1967 se už desky "mono" přestaly vyrábět.

V šedesátých letech přibývají ke gramofonovým deskám v prodejnách ještě ozvučené magnetofonové pásky v kazetách, od počátku 70. let se objevují i videokazety, videodesky a desky
nahrané čtyřkanálovou, kvadrofonní technikou. Na počátku 80. let začala výroba kompaktních desek na principu digitálního záznamu za pomoci laseru.

U nás byl Edisonův fonograf předváděn roku 1901 a začaly se tu prodávat i původní válečky s nahraným českým repertoárem* z produkce německé firmy Deutshe Gramophon (dojče). Po 1. světové válce se u nás již běžně prodávaly zahraniční gramofonové desky, některé i s českým repertoárem. První naše lisovny desek vznikají ve 20. letech v Praze-Bubenči, první česká gramofonová firma se jmenuje Esta, první úspěšná firma Ultraphon. Po znárodnění roku 1946 byly zřízeny Gramofonové závody, pozdější Supraphon. Na sklonku 60. let začíná vydávat gramofonové desky také nakladatelství Panton a roku 1970 i slovenský Opus. Společnou výrobní základnou pro všechny jsou Gramofonové závody v Loděnici u Berouna, jejichž produkce,se v r. 1989 pohybovala kolem 20 miliónů desek ročně. V téže době tu byla zavedena i výroba kompaktních desek.


grazioso
 (gracijózo)
Z italštiny: mile, půvabně.


gregoriánský chorál
Vrcholná forma jednohlasého středověkého církevního zpěvu. Zpívalo se s průvodem varhan* i bez nich. Obsahuje všechny tradiční liturgické zpěvy, které římská církev užívala při bohoslužbách: Kyrie, Gloria, Credo (krédó), Sanctus (sanktus), Benedictus (benedyktus), Agnus Dei. Ale význam gregoriánského chorálu není vyčerpán jeho místem v katolické bohoslužbě. Mají v něm svůj původ tropy* a sekvence* i lidová a umělá duchovní píseň a jako cantus* firmus - základní, daná melodie byl oporou vícehlasé hudby od počátku až k největšímu rozvoji kontrapunktické* techniky. Do nejnovější doby čerpají z melodií gregoriánského chorálu skladatelé témata* pro své skladby (J. S. Bach: Credo ve Mši h moll, G. Mahler: II. symfonie aj.)